Znojmo (Jižní Morava)

STRANA 3. ZPĚT

Památky

Ve městě Znojmě se nachází mnoho památek, z nichž jsou některé zapsány i do seznamů kulturních památek ČR. Samotné město Znojmo je městskou památkovou rezervací, ve městě se nachází i Národní kulturní památka České republiky – rotunda svaté Kateřiny z 12. století, ta je památkově chráněna z důvodu zachovalých nástěnných maleb z roku 1134, jež zobrazují přemyslovskou rodovou pověst a podobizny vládnoucích přemyslovských knížat a králů a také podobizny moravských údělných knížat. Mimo tuto památku se ve městě nachází i 216 nemovitých kulturních památek ČR. Mezi nejznámější tyto památky patří znojemské kostely, Loucký klášter a další bývalé kláštery, různé měšťanské domy a další památky. Mezi další významnější památky patří i znojemský hrad nad údolím Gránického potoka, rozsáhlé několikapatrové Znojemské podzemí z 13. až 17. století, Sealsfieldův kámen položený k památce spisovatele Charlese Sealsfielda či Znojemská radniční věž postavená Mikulášem ze Sedlešovic. Z městských domů vynikají např. Althanský, Daunův nebo Ugartův palác.

Rotunda svaté Kateřiny, která stojí v areálu přemyslovského hradu, je Národní kulturní památka. Je jednou z mnoha rotund postavených v raném středověku na území Moravy a Čech, od ostatních se liší zachovanými románskými nástěnnými malbami z roku 1134. Tyto malby jsou výjimečné v celém románském umění Evropy svým zaměřením na ideologii státu. Rotundu tvoří válcová loď, k níž je na východě připojena apsida. Je postavena na vyvýšeném skalním výběžku a je neobvyklá i tím, že se do ní vstupuje po schodišti. Interiér osvětlují drobná románská okénka. Interiér rotundy je celoplošně pokryt mimořádně cennou románskou malířskou výzdobou (1134).

Znojemský hrad byl přestavěn na zámek. Dochovaná podoba je výsledkem především barokních úprav provedených v osmnáctém století. Zámecký areál je chráněn jako kulturní památka ČR. Z nejstarší stavební fáze hradu pochází rotunda svaté Kateřiny, ale podoba ostatní zástavby v tehdejší době je nejasná. Na přelomu 12./13. století byla ostrožna oddělena vysekáním příkopu a v hradním jádře byla postavena válcová věž (bergfrit) o průměru jedenáct metrů, palác a románská kaple s protáhlou apsidou. Z nich se ve zdivu zámku dochovala pouze kaple a část obvodové zdi paláce. U brány do předhradí stávala osmiboká románská věž, která se zřítila v roce 1892. Věž dokládala kontakt stavitelů hradu s architekturou z okruhu Fridricha Štaufského. Bergfrit byl před rokem 1523 snížen. Ve zdivu zámku se dochovaly další části gotických a renesančních budov, které byly v době barokní přestavby ve velmi špatném stavu. Při ní byla zástavba sjednocena do tří barokních křídel s krátkými přístavky na koncích.