Děčínský zámek 7. (Severozápadní Čechy)

Zápas o rakouské dědictví

V 18. století zasáhly Děčín znovu plnou silou války, tentokrát o rakouské dědictví, při nichž se na zámku vystřídala řada cizích vojsk. Tak za první slezské války (1741 – 1745) sem v listopadu 1741 přitáhli Sasové, které následujícího roku vystřídaly pruské oddíly. 2. října 1742 obsadili zámek Francouzi, kteří si tak zajišťovali ústupové cesty od Prahy. Ti pak bránili zámek proti zemské hotovosti až do 11. listopadu, kdy si vyjednali volný odchod. Za druhé slezské války (1744 – 1745) sem byla r. 1744 vložena císařská posádka, kterou nakonec zajali Prusové, když zámek dobyli. Ty opět vystřídali Sasové, kteří odtáhli až na jaře 1745. Když začala válka sedmiletá (1756 – 1763), byla tu opět císařská posádka, ale již na sklonku září 1756 opanovali zámek Prusové. Obě vojska se tu vystřídal ještě jednou, v r, 1757. Podobně tomu bylo i za dalšího pruského vpádu do Čech r. 1778. Časté střídání vojsk a snadné dobývání zámku bylo na jedné straně svědectvím o jeho strategické důležitosti, ale na straně druhé zároveň důkazem, že jeho fortifikace již vůbec nevyhovovala novým požadavkům a způsobům válčení. Proto při hledání vhodného místa pro novou velkou pevnot, která měla bránit zemi proti častým útokům z této strany, zamítl při osobní návštěvě v r. 1778 budoucí panovník Josef II. Děčín a zvolil si raději polohu, v níž byl potom vybudován Terezín.

Zlatá éra za Thunů

Přestavěný zámek se v průběhu 19. století stal významným střediskem kulturního i politického života. Díky postavení Thunů přivítal zámek celou řadu prominentních hostů. Roku 1854 se zde například konal diplomatický kongres panovníků Rakouska (František Josef I.), Pruska (Bedřich Vilém IV.) a Saska (Bedřich August II.). Častým hostem na zámku byl i následník rakousko-uherského trůnu arcivévoda František Ferdinand d'Este, který byl dokonce s děčínskými Thuny spřízněn. Proto byly po sarajevském atentátu jeho osiřelé děti, Max, Ernst a Sophie vychovány mimo jiné i na děčínském zámku u své tety Marie Chotkové, provdané Thunové.

Rod Thunů udržoval kontakty také s mnoha předními vědci či umělci – Josefem Dobrovským, Františkem Palackým, malířskou rodinou Mánesů atd. Zřejmě nejznámějším návštěvníkem zámku byl ovšem hudební skladatel Fryderik Chopin, který zde pobýval v září roku 1835. Trvalou vzpomínkou na jeho pobyt zůstává valčík As-dur, op. 34, č. 1, zvaný Děčínský, který zde Chopin poprvé uvedl a poté věnoval komtese Josefině Thunové.