Duchcov (Severozápadní Čechy)

Praktické rady: Hlavní zámecká prohlídka obsahuje výklad skandálních soudních pří o majetek mezi posledními vlastníky Duchcovského zámku. Při čekání na prohlídku stojí za zastávku Café Casanova. Kostel v sousedství zámku je prázdný (r. 2024). Zajímavý je evangelický secesní kostel na břehu rybníka Barbora. Duchcovský viadukt nestojí ani za pohled. Více památek ve městě není. Zajímavé jsou nudovy škol a pár vil. Tip na restauraci: Bar Viktoria. Hotel Casanova sice na první pohled vypadá podezřele, ale je to matoucí. Je slušně vybaven za neuvěřitelně nízkou cenu ubytování. Cestičky u rozcestí Hrdlovka umožňují výhled na povrchový důl Bílina.

Duchcovský zámek (Lobkovicové, Valdštejnové)

Předchůdcem zámku bývala ve čtrnáctém století gotická tvrz, poprvé připomínaná v roce 1385. Bývala součástí jednoho z duchcovských statků, jehož majitelé měli manské povinnosti k rýzmburskému panství. Sídlem duchcovské vrchnosti se stala až koncem patnáctého století. Stará tvrz v roce 1425 vyhořela. Roku 1473 Duchcov získali Kaplířové ze Sulevic, z nichž Pavel Kaplíř v sousedství spáleniště založil novou tvrz, která se od roku 1491 stala panským sídlem a centrem duchcovského panství. Roku 1527 ji koupili Lobkovicové za 19 600 kop míšeňských grošů. Václav Popel z Lobkovic ji poté nechal renesančně přestavět. Dochovaná podoba zámku je výsledkem řady barokních přestaveb realizovaných příslušníky rodu Valdštejnů, kteří zámek vlastnili až do roku 1912. Ve dvacátém století zámecký areál sloužil různým institucím, ale postupně byl upraven pro kulturní účely a zpřístupněn návštěvníkům. Zámek je nyní ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupný veřejnosti. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka (KP).

Posledním Lobkovickým pánem byl František Josef, po jehož smrti zůstal zámek jeho manželce Polyxeně Marii z Talmberka. Ta se v roce 1642 provdala za hraběte Maxmiliána z Valdštejna. Tak přešel majetek na duchcovské Valdštejny. Ti nechali v letech 1694–1707 v těsném sousedství zámku postavit kostel Zvěstování Panny Marie a snad také tzv. biliárové (též casanovské) křídlo. Fresku ve velkém sále v té době namaloval Václav Vavřinec Reiner a autorem sochařské výzdoby byl Matyáš Bernard Braun. Od roku 1785 na zámku působil jako knihovník Giacomo Casanova. Zámek byl hojně navštěvován významnými osobnostmi: F.Schiller, J.W.Goethe, L.Beethoven, ruský car Alexandr I., král Fridrich Vilém, J.V.Radecký z Radče a další osobnosti.