Duchcov (Severozápadní Čechy)

 STRANA 4.   ZPĚT

V letech 1814–1818 byl zámek upraven v klasicistním stylu. Na zámku se v té době nacházela rozsáhlá galerie, která obsahovala 400 maleb a sedm tisíc rytin. František Adam Valdštejn zde také založil muzeum se sbírkami přírodnin, výrobků uměleckých řemesel, antických váz a zbrojnicí. Od roku 1816 byl budován rozsáhlý anglický park.

Zámek - skandály a konfiskace

Od roku 1854 panství spravovala panství po smrti Jiřího z Valdštejna jeho manželka Antonie, rozená a neurozená Boudová. Duchcov zdědil druhorozený syn Jiří Vilém, protože první dítě (Ladislav) se narodilo ještě před svatbou. Nový pán vedl s matkou dlouhé spory o peníze, kterému půjčila na rozjezd panství. Ke konci svého života rozdal část majetku služebnictvu. Zbylá část rodiny vč. matky se jej snažila zbavit svépravnosti. Po jeho smrti v roce 1890 dlouhé soudní spory mezi příbuznými pokračovaly. Staly se i námětem článků v bulvárních listech. Majetek nakonec v roce 1894 připadl dle závěti synovci Jiřímu Janovi z Valdštejna. Jeho smrtí v roce 1901 vymřela duchcovská větev rodu Valdštejnů. Duchcovský zámek zdědila mnichovohradišťské větev rodu, což znamenalo úpadek duchcovského zámku. Posledním majitelem byl Adolf Arnošt Valdštejn (1868–1930), který se stal posledním šlechtickým majitelem zámku.

Během pozemkové reformy v roce 1920 byl rozsáhlý majetek zkonfiskován a samotný zámek koupil o dva roky později okresní úřad v Duchcově. Knihovna s archivem byly poté přestěhovány do Mnichova Hradiště a galerie do Doks. Po II. světové válce v zámku sídlilo několik institucí, ale od 60. let 20. století začaly postupné rekonstrukce interiérů, který od té doby sloužily kulturním účelům. Uměleckoprůmyslové museum v nich zřídilo expozici historického nábytku. Doplnilo je několik obrazů z bývalé valdštejnské galerie (významné obrazy Podobizna chlapce v rudém šatě od Lucase Cranacha a Adonis a Venuše od Bartoloměje Sprangera). V části spojovaném s Giacomem Casanovou byl otevřen jeho památník, část zámku sloužila jako expozice dějin města a dělnického hnutí na Duchcovsku. Vybavení interiérů se vrátilo z několika jiných zámků. Nejdražším exponátem je pravděpodobně obraz italského malíře Canaletta. Kvůli těžbě byla zbourána špitální kaple. A tak éfrancouzský park byl poškozen těžební činností. Nahradil jej rozsáhlý anglický park.