Jiřetín pod Jedlovou (Severozápadní Čechy)

Založení města

V roce 1983, byl na zahradě domu čp. 212, nalezen nejstarší doklad o pobytu člověka na území Jiřetína, pamětní mince římského císaře Claudia II., který vládl v letech 268 až 270 a která byla ražena za jeho nástupce Aureliana. Nejstaršími doklady osídlení v okolí Jiřetín jsou středověké sklárny. Existence hutí byla datována do konce 13. století. V roce 1509 dal král Vladislav II. Jagellonský Jindřichovi ze Šlejnic právo na dvacet let v tolštejnském panství těžit zlato, stříbro, měď, olovo, cín, železo a jiné kovy. Město zakládá r. 1539 a bylo svěřeno pod ochranu svatého Jiří. (Český název byl vytvořen v roce 1949. Po roce 1945 se městečko krátkou dobu jmenovalo Svatý Jiřetín. V roce 1949 městečko dostalo rozlišovač pod Jedlovou pro odlišení od ostatních Jiřetínů.) 

V letech 1548 až 1553 bylo hornické městečko vyměřeno do pravidelného šachovnicového půdorysu. Město bylo postaveno při staré lipské cestě, které lemovala východní okraj městečka. Město Jiřetín patří do skupiny horních měst, zakládaných podél saských hranic. Základem Jiřetína je přesný čtverec náměstí, od něhož se odvíjela pravidelná ortogonální síť ulic. Středové ulice neměly tranzitní charakter, což nebylo na úkor dopravní dostupnosti. Dálková trasa vedla na východním okraji města. Podél náměstí a ulic byly vyměřeny kvadratické domovní bloky, na jejichž každé straně stály tři domy. Ačkoli byly všechny domy v městečku dřevěné, nikdy z tohoto důvodu nevyhořelo celé.

Rozsáhlé výsady obyvatelů umožňovaly zdárný chod městského života, který měl zajistit zdárný chod důlní činnosti. Hlavním důlním dílem byla v 16. století dědičná štola svatého Kryštofa. Záhy však došlo k poklesu těžby. V době omezování důlní činnosti byly záporem majetkoprávní poměry. R. 1587 udělil císař Rudolf II. listinou plné městské právo. V roce 1599 ve městě propukla morová epidemie, jíž podlehlo 300 lidí.

Naděje vkládané do rudných ložisek nesplnily očekávání. Cesta k životním jistotám vedla před cechy. První se městským řemeslem uplatnili pláteníci, tkali již od roku 1557.