Kadaň (Severozápadní Čechy)

STRANA 4. ZPĚT

Historie

Oblast byla osídlena různými národy již od 18. do 13. století před naším letopočtem. Když roku 805 Karel Veliký usiloval o dobytí Čech, byla Kadaň slovanskou pevností, jež svým obléhatelům dlouho odolávala. Snad zde ležel i bájný Wogastisburg, legendární hrad a centrum Sámovy říše. První písemná zmínka o Kadani je z roku 1183. Město v dnešní podobě bylo založeno pravděpodobně na konci 11. století. Roku 1186 daroval kníže Bedřich obchodní sídlo řádu Johanitů a posléze vznikla samostatná kadaňská komenda. O několik desetiletí později byla Kadaň povýšena na svobodné královské město, byl vystavěn královský hrad a minorité si zde zřídili klášter s kostelem svatého Michaela. Kadaň je úzce spojena se zakladatelskou činností Přemysla Otakara II. Ze současné úrovně znalostí lze vyvodit, že hrad v Kadani nechal postavit nebo podstatně rozšířit právě on jako významný opěrný bod královské moci a zemské obrany vedle Ostrova, Loun, Ústí nad Labem a Žatce. Nález základů hradu v Ostrově, datovaného do stejného období, tuto hypotézu do značné míry potvrzuje.

Roku 1362 město i s hradem podlehlo požáru.

Za vlády krále Karla IV. město znovu rozkvetlo. Král a císař rozmnožil městská privilegia a znovu je povýšil na královské město. Příjezd krále Karla IV. do města dodnes kadaňští každoročně, vždy poslední sobotu v srpnu, oslavují jako císařský den. Roku 1534 byla v Kadani uzavřena kadaňská smlouva mezi českým králem Ferdinandem a vévodou Oldřichem Württemberským.

Na konci 16. století byla v okolí města objevena ložiska zelené hlinky neboli seladonitu. Těžbu hlinky povolil Horní úřad v Jáchymově a vzápětí následoval rychlý rozvoj dolování. Po třicetileté válce těžba upadala, ale k dalšímu rozvoji došlo od poslední třetiny 18. století až do první třetiny 20. století. Tehdy se ve štolách hlubokých 40–70 m těžilo 2 000–3 000 c ročně. Hlinka se pod názvy Kadaňská hlinka nebo Pravá česká hlinka používala zejména k výrobě venkovních nátěrů domů.