Kadaň (Severozápadní Čechy)

STRANA 5. ZPĚT

V letech 1563 a 1570 jsou ve městě zmiňovány hamr na výrobu plechu a dva hamry na zpracování mědi, z nichž jeden koupila roku 1601 spolu s jezem a náhonem městská rada za 1 300 kop grošů. Později se východně od města se těžil kaolin. Zprávy o jeho výskytu pocházejí ze druhé poloviny 18. století. V letech 1890–1900 byl otevřen starší kaolinový důl a zároveň s ním spuštěna plavírna a úpravna kaolinových materiálů spojená s dolem lanovkou. Od roku 1925 se podnik nazýval Petzold-Döllovy závody. Kadaňský kaolin se nehodil k výrobě porcelánů a byl používán v papírenství nebo k výrobě užitkové keramiky.

Až do I. světové války byla Kadaň sídlem c. k. Rakousko-Uherské armády. Roku 1914 zde byl umístěn I. batalion bukovinské infanterie 42. pluku.

U příležitosti dne voleb do rakouského Národního shromáždění, dne 4. března 1919, demonstrovali kadaňští sudetští Němci za právo na sebeurčení a setrvání při Rakousku. Došlo ke střetu se zde umístěnými českými ozbrojenými složkami. Podle sdělení deníku Neue Zürcher Zeitung ze 7. března 1919 bylo v Kadani usmrceno 17 osob, 30 těžce a 80 lehce zraněno (jiný zdroj uvádí 18 mrtvých, 70 těžce raněných, z nichž dalších 6 zemřelo na následky zranění. Mrtví byli pohřbení v čestném hrobě na místním hřbitově. 

Po sametové revoluci v roce 1989 byly hroby nově vysvěceny. V současnosti stále nepanuje mezi historiky shoda, proč ke střelbě došlo. Jedna verze uvádí jako viníky německé demonstranty, kteří začali střílet po vojácích. Druhá uvádí jako viníky české vojáky, kteří zahájili palbu do údajně neozbrojených civilistů. Tehdejší vyšetřovací komise konstatovala, že obě dvě strany podávají rozdílné informace a že tedy není možné viníka určit.

Mezi lety 1966 a 1971 byla vybudována Kadaňská přehrada.