Kadaň (Severozápadní Čechy)
Klášter Čtrnácti svatých Pomocníků - současná doba Františkánský klášter v Kadani jakožto komunita řeholníků existoval v letech 1473-1950. Spolu s klášterním kostelem Zvěstování Panny Marie a Čtrnácti svatých pomocníků je chráněn jako národní kulturní památka ČR. Po roce 1989 byl klášter navrácen františkánům, kteří jej předali Biskupství litoměřickému a to jej na 50 let pronajalo městu Kadani s výjimkou kostela, který slouží kadaňské římskokatolické farnosti. Františkáni se sem již nevrátili. V prostorách původního kláštera, který byl odsvěcen, bylo obnoveno Městské muzeum v Kadani, které zde připomíná jak dějiny města, tak především dějiny a odkaz samotného kláštera. V budově noviciátu má své sídlo Základní umělecká škola. Kostel sám byl v roce 1995 znovu vysvěcen a do kláštera se tak vrátil duchovní život. Mše svatá se zde slouží každou poslední sobotu v měsíci.
Prohlídka provádí návštěvníky řeholním životem františkánů. Bohužel se nesmí nikde fotografovat. Kostel je přístupný velmi sporadicky. Probíhá zde (r. 2017) odkrývání fresek, které má být ukončeno v roce 2020. Aktuálně byla k vidění asi jedna pětina odkrytých fresek. Pokud zbytek dopadne stejně dobře, bude to doslova památková bomba! Není divu že od roku 2014 město Kadaň usiluje o to, aby byl bývalý františkánský klášter zařazen na tzv. národní indikativní seznam památek UNESCO jak pro svůj architektonický a umělecký význam, tak jako křižovatka světových kultur a myšlenkových proudů. |
Kostel patří svou architekturou, malbami a oltáři mezi nejvýznamnější památky pozdní gotiky a renesance nejen v litoměřické diecézi, ale i v kontextu celého regionu Krušnohoří a Saska. Jan Hasištejnský z Lobkovic zde dal vymalovat cyklus fresek ze života Kristova, s nejstarším pohledem na Kadaň a klášter. Dále Lobkovicové objednali hlavní oltář - skládací dřevěnou archu s malovanými křídly a se sochami Panny Marie se Čtrnácti svatými pomocníky (dnes je oltář deponován v Národní galerii v Praze).