Brdy: Historie 2.

Vznikaly zámky, přišly další vlny osídlování spojené s kolonizací a také s rozvojem železářství. Začaly se objevovat osamocené hájovny, myslivny, strážní boudy, sklárny, hutě, hamry, lovecké boudy. 

V posledním století pak vlivem jiného způsobu využití krajiny přišla éra vojenských staveb a zároveň doba likvidace nebo alespoň chátrání podstatné části "civilních" staveb z dob předchozích.  

Vojenský výcvikový prostor (VVP): roky 1920 - 1939 (I. republika)

Krátce po I. světové válce potřebovala mladá Československá republika nový systém státní obrany. Ozývaly se první hlasy volající po zřízení výcvikového prostoru. Skupina poslanců v roce 1920 podala návrh na zřízení národního parku v Brdech, čímž by se zamezilo zabrání území armádou. Přesto odpor bylo zřízení VVP v roce 1926 schváleno. Budování střelnice bylo zahájeno 14. července 1927 vyměřováním území a cílových ploch na Jordánu, Toku a Brdě. Původní projekt počítal s vybudováním tří cílových ploch. Největší protest však vyvolal návrh na vykácení 23 kilometry dlouhého a půl kilometru širokého pásu lesa napříč celým komplexem brdského lesa. To se naštěstí nikdy neuskutečnilo. První dělostřelecká salva hřměla "už" v roce 1927 z Jordánu. 

Původní území VVP bylo menší, než je to současné. Do prostoru nespadaly Padrťské pláně s katastry obcí Padrť, Přední a Zadní Záběhlá, Míšov a Kolvín na jihu a Hrachoviště, část Malé a Velké Vísky, Křešína, Hvozdce, Chaloupek a Velcí v severovýchodní části dnešního Prostoru. Mimo prostor se nacházela i zřícenina hradu Valdeka, nejznámější “turistická atrakce” Středních Brd. V té době armáda nikomu vstup do prostoru nezakazovala. Vládl tu čilý turistický ruch. Zákaz byl vymezen jenom na cílové plochy. Totální zákaz vstupu do lesů VVP byl vyhlašován pouze v období faktických vojenských cvičení.