Brdy: Historie 3.

Vojenský výcvikový prostor (VVP): roky 1939 - 1945 (nacistická okupace)

Situace se výrazně změnila po zahájení okupace Československé republiky Německem. 16. března 1939 obsadili brdskou střelnici jednotky Wehrmachtu. Jejich “ Truppenübungsplatz Kammwald “ byl velmi přísně střežen, z čehož lze usuzovat, že měl pro Němce velký význam. Prostor byl využíván stejně jako před válkou, tedy pro výcvik dělostřelců, lehké pěchoty i jiných druhů vojsk a pro zkoušky různých typů zbraní. V roce 1940 okupanti na vrchu Praha zřídili důležité, odposlouchávací, naváděcí a spojovací středisko telefonicky propojené přímo s ústředními orgány protektorátu i říše. Postavili nedaleko kasárna a měli rovněž v plánu zde vybudovat druhou zpevněnou přistávací plochu, letiště na Hejláku se již realizovalo. Velké množství betonových bunkrů – pixlí, které můžeme dodnes v Brdech nalézt, pochází pravděpodobně z téhož roku. V roce 1940 rovněž vzniká v západní části Brd několik nových lesních silnic a Němci se v tomto roce rozhodli, že stávající prostor střelnice rozšíří JZ směrem. Nemilosrdně vystěhovali obyvatelstvo obcí v jihozápadní části prostoru: Padrť, obě Záběhlé, Kolvín, Skořice, Myť, Příkosice, Štítov, Vísky, Hořice a Trokavec a zavedli přísný režim totálního zákazu vstupu. 

Německé plány na rozšíření střelnice však přerušila sněhová kalamita spojená s obrovskou větrnou vychřicí, která Brdy zasáhla v listopadu 1941 a která způsobila nedozírné škody na lesním porostu. Udává se, že v Brdech padlo během několika málo hodin přes 1,5 mil. kubíků kalamitního dřeva. Likvidace těchto škod zaměstnala Němce až do konce roku 1943  a plány na rozšíření dělostřelecké střelnice tak musely být odloženy. Do konce války už na jejich zrealizování nedošlo. Kvůli kalamitě německá armáda vybudovala pracovní tábor na Kolvíně, kde na zpracování kalamitního dřeva pracovalo asi 10 tisíc vězňů různé národnosti. V té době také vznikla síť lesních železnic, po nichž se dřevo dopravovalo na pily.