Beroun (Střední Čechy)

Pamětihodnosti:

  • Pražská a Plzeňská brána a zbytky hradeb - zbytky berounského hradebního opevnění
  • kostel sv. Jakuba - gotický farní kostel, dominanta Husova náměstí
  • radnice - v roce 1903 přestavěna podle plánů Františka Coufala v novobarokním stylu
  • měšťanské domy - na náměstí a v jeho blízkém okolí
  • kostel Zvěstování Páně - filiální, původně hřbitovní kostel
  • Duslova vila - novorenesanční stavba z konce 19. století, dnes slouží jako městská galerie

Historie Berouna

Podle Ottova slovníku naučného jde založení Berouna hluboko do minulosti. Již snad roku 1088. Roku 1179 na místě stávala ves Brod s obyvateli rolníky a rybáři, a na druhé straně řeky v lukách ves Podolí. Zde býval hlavní brod a přívoz na cestě z Prahy k Plzni. Asi za krále Václava I. zbudovali němečtí osadníci nynější město.

Brod je prvně jmenován v listině krále Přemysla Otakara II. z roku 1265. Dle práce předního znalce doby přemyslovských králů profesora Josefa Žemličky je Beroun spojen s fundacemi zakládanými tímto velkým králem. Ve výčtu fundací je Beroun již uveden.

V letech 1278-83, tedy po bitvě na Moravském poli, kde byl Přemysl Otakar II. zabit, město zpustlo a muselo být znovu vybudováno za doby Václava II.. Město bylo tehdy silně opevněno (hradby byly vystavěny v první polovině 14. století) a vybaveno dvěma branami. Jeho význam však opět poklesl po 30leté válce. Od 18. století se Beroun stal tzv. posádkovým městem, tj. městem, kde byla vojenská hotovost.