Kutná Hora (Střední Čechy) Stříbrná horečka. Jak název města naznačuje, souvisí jeho historie s těžbou („kutáním“) stříbrných rud a tavením stříbra.
Kolem r. 1260 se objevuje název osady Antiqua Cuthna – Stará Kutna.
Počátkem vlády krále Václava II. vypukla v této lokalitě „stříbrná horečka“.
Přistěhovaly se tisíce lidí i z německých krajů. Ve středověku koncem 13. století poskytoval zdejší revír zhruba jednu třetinu produkce stříbra v Evropě. Pod vedením italských odborníků z Florencie se v nové mincovně,
Vlašském dvoře, začaly roku 1300 razit Pražské groše.
Roku 1318 byla Kutná Hora povýšena na město.
Náboženské spory.
R. 1416 se ve městě se rozhořely národnostní a náboženské spory. Roku 1424
město důkladně vypálil Žižka a nově osídlili táborští, kteří zde vládli až do bitvy u Lipan 1434.
Roku 1471 po smrti krále Jiřího byl v audienční síni Vlašského dvora zvolen českým králem Vladislav Jagellonský.
V té době se díky lepší technice opět zvýšil výnos dolů. Město konkurovalo svým významem
Praze. Po Bílé hoře. Po stavovském odporu 1547 ztratilo město část svých svobod a roku 1550 se přestaly razit pražské groše. Úpadek pak rychle pokračoval také proto, že přísun stříbra z Jižní Ameriky srazil jeho cenu a dolování se přestalo vyplácet.
Morovou epidemií r. 1625 a exilem se počet obyvatel snížil o čtvrtinu. R. 1726 byla
těžba úplně zastavena. V letech 1770 a 1823 poničily město velké požáry. Kutná Hora hrála významnou roli v národním obrození.
Vzniklo zde mnoho národních spolků a sdružení. Koncem 19. století byly gotické stavby obnoveny a chrám sv. Barbory v letech 1884–1893 dostavěn.
Prameny
|