Páleč

Jednou z nejvýznamnějších postav v dějinách obce byl bezpochyby Štěpán z Pálče, syn místního vladyky, který byl přítelem mistra Jana Husa. V době svých studií jezdili společně do Pálče na prázdniny. Společně působili také na univerzitě v Praze, kde patřili k reformní straně. Do sporu se oba dostali po Husově vystoupení proti prodeji odpustků v Praze, vyhlášeném papežem Janem XXIII. a po Pálčově návratu z Itálie. Páleč se i přes dlouholeté přátelství na Kostnickém koncilu roku 1415 postavil v Husově procesu na stranu žalobců a podílel se tak na jeho odsouzení. Později nemohl zůstat v Čechách a zemřel ve vyhnanství v Polsku. 

Kostel Narození Panny Marie

Již roku 1384 byl tento kostel farním. Opravem byl slohově r. 1891. Po straně epištolní vede do chrámu vchod, nad nímž v trojhranném, koso položeném stítě je vytesán znak biskupa Jana IV. z Dražic – haluz se třemi révovými listy. 

Presbytéř, 8,20 m dlouhý a 5,50 m široký, pozůstává z pěti stran osmiúhelníku a klenbou rozdělen jest na paprskovitý závěr a obdélníkové travée s křížovým klenutím, v obou polích jsou svorníky hladké, kulaté. Žebra klínového profilu vybíhají z vkusných konsol dubovým listům podobných. Prolomen je pěti podvojnými okny, stjnou a jednoduchou kružbou opatřenámi. Ze strany severní přiléhá sakristie s jedním okénkem.  Vítězný obouk má rozpětí 4,28m a loď je 16,70 m dlouhá a 9,50 m široká.

Štěpán z Pálče – český kněz a teolog

Páleč je smutně známá z husitských dob osobou Štěpána z Pálče. Narodil se ke konci 60. let 14. století na tvrzi ve Velké Pálči. Jeho rodiče (otec Adam z Pálče) patrně byli v závislosti na roudnickém klášteře.

Štěpán patřil do té generace universitních mistrů, která začala působit na pražském učení koncem 14. století, do níž také patřil o něco mladší Jan Hus, Jeroným Pražský nebo Jakoubek ze Stříbra. Jako oni byl zpočátku zaujat myšlenkou reformy církve, později začal mít výhrady k uplatňování Viklefova učení na společnost. Byl typickým představitelem duchovního své doby: zastával řadu církevních prebend (arciděkam chrámu v Kutné Hoře, farář v Kouřimi atd.), ale jejich správu ponechával na svých vikářích (zástupcích). Sám pobýval především v Praze, kde učil nejprve na artistické, později i na teologické fakultě, byl postupně děkanem těchto fakult a roku 1400 také rektorem university.