Slaný

Pamětihodnosti (NKP ... Národní kulturní památka ČR; KP ... Kulturní památka ČR)

• Městská radnice - pozdně barokní budova (1796) se 43 metrů vysokou věží, později novorenesančně upravená (KP)
• Kostel Nejsvětější Trojice plus klášter - barokní kostel (1581-1602), uvnitř Loretánská kaple (KP)
• Kostel svatého Gotharda - děkanský kostel v gotickém slohu (KP)
• Wiehlův dům - na průčelí domu sgrafitová výzdoba navržená Antonínem Wiehlem, představitelem české novorenesance
• Velvarská brána - brána původního opevnění města. První písemné zmínky o ní jsou z roku 1443.
• Modletický dům - renesanční stavení, patří k nejstarším dochovaným domům ve městě
• Bývalá kolej piaristů - dnes sídlo Vlastivědného muzea a Knihovny Václava Štecha
• Okresní dům - novorenesanční budova bývalého okresního úřadu
• Okresní hospodářské záložny - průčelí domu zdobí barevné fresky s alegorickými postavami Spořivosti, která byla zhotovena podle kartonů Mikoláše Alše
• Černá bašta - zachovalá část opevnění města.
• Kaple Božího hrobu - napodobeninu svatyně v Jeruzalémě
• Synagoga

Středověk

Podle kroniky Václava Hájka z Libočan, jejíž historickou věrohodnost je třeba brát s rezervou, bylo město Slaný založeno roku 750 knížetem Nezamyslem. Trhová osada Slaný vznikla u brodu v období raného středověku, nejspíše již v 11. století, při důležité obchodní stezce vedoucí z Prahy do Saska. Majetkové držení místa církevními institucemi byly také důvodem, proč se panovníkovi nedařilo dlouho povýšit osadu na město. Ke vzniku nového královského města došlo mezi roky 1295–1305. V roce 1348 zasáhlo město zemětřesení. V roce 1371 zasáhlo město ničivý požár. Krátce po vypuknutí husitských bouří roku 1419 opouští město katolický klér, do města přichází reformní kněží strany podobojí. Slaný dokonce patřil mezi tzv. šest vyvolených husitských měst. R. 1421 se stává součástí pražského městského svazu. Po porážce táboritů v bitvě u Lipan roku 1434 se město poddalo vládě panské jednoty. R. 1452 podpořilo volbu Jiřího z Poděbrad zemským správcem.