Slaný

Novověk

Nekatolické město se účastnilo povstání proti panovníkovi roku 1618, kdy zde pobývala rodina vzdorokrále Fridricha Falckého. Po porážce stavovského odboje nastává zásadní zlom v dějinách města, které se z hrdého královského a krajského města stává městem poddanským, neboť je panovníkem prodáno Martinicům sídlícím v nedalekém Smečně. Za 30leté války pak bylo město poškozeno pobytem válčících armád. Vlastník reprezentovaný Bernardem Ignácem z Martinic se ve městě choval pragmaticky, práva měšťanů byla omezena ve prospěch jeho panství. Na druhou stranu tato významná osobnost své doby vtiskla Slanému barokní ráz. 

Až do roku 1960 bylo město Slaný sídlem vlastního okresu, v uvedeném roce však bylo včleněno do okresu Kladno. V roce 1992 se historické jádro města stalo městskou památkovou zónou

Radnice (kulturní památka ČR)

Bývalá radnice ve Slaném je pozdně barokní budova se 43 metrů vysokou věží, postavená roku 1796 a později novorenesančně upravená. Původně šlo o jednopatrovou budovu s vysokým stupňovitým štítem a vysokou hranolovitou věží čtvercového půdorysu. Věž měla cibulovou střechu s makovicí, ozdobenou hvězdou. V budově radnice byla velká síň – „mázhaus“, radní síň. Na prostranství před budovou stál pranýř. V roce 1751 nechal hrabě Michal z Martinic postavit na místě původní budovy radnici novou, ta však v r. 1795 vyhořela. O rok později město postavilo radnici novou. V r. 1873 byly instalovány nové věžní hodiny. V roce 1890 byl nad vchodový portál umístěn pískovcový městský znak.

Do současné podoby - v novorenesančním slohu - byla radnice upravena v letech 1895–1896. Radniční věž je dvoupatrová. V prvním patře jsou dva sály s novorenesančními malbami a klasicistními, řezbami zdobenými dveřmi a ostěním. Radniční věž má výšku 43 metrů. Její střecha je cibulová, osmihranná, pobitá měděným plechem. Je zakončena makovicí s hvězdou. V r. 2017 prošla  dalšími opravami. V budově sídlí v současnosti Městská policie Slaný a část prostor využívá i lidová galerie Dobeška..