Šternberk (Střední Morava a Jeseníky)

Stále sílící evangelizace vyvolávala odpor jak v samotné Olomouci, ze které se velmi často ozývala z úst tamního biskupa kritika, tak i ve šternberském augustiniánském klášteře, jehož probošt také dost často velmi výrazně protestoval. K tomu se o něco později navíc přidaly spory hospodářského charakteru a vztahy mezi klášterem a šternberskou vrchností byly velmi vypjaté. Napětí pak vyvrcholilo v roce 1619 dva roky po Karlově smrti. Tehdy získali panství jako dědictví jeho synové Jindřich Václav a Karel Bedřich.

30letá válka

Ačkoliv se nejprve oba majitelé, jež pobývali převážně na svých panstvích ve Slezsku, přes své protestantské vyznání stavěli k událostem o rok dřívější pražské defenestrace a následnému odporu proti Habsburkům zdrženlivě, přesto po čase pod vlivem událostí začali připravovat město na možné střety s císařskými vojsky. V souvislosti s dalším vyhrocením vztahů mezi protestanty a katolíky se na odpor proti tomuto počínání klášter postavil. Následně poté byl ze strany města vyrabován a peníze společně s proviantem a dalším majetkem byly použity na podporu stále sílícího povstání. Řeholníci společně s převorem pak byli z kláštera vyhnáni a klášterní statky připadly do správy šternberské vrchnosti. Nadále pak pokračovaly přípravy na podporu stavovského odboje a případného střetu s císařskou armádou. 15. února roku 1620 navštívil Šternberk na své cestě do Vratislavi Fridrich Falcký, jenž předtím přijal v Olomouci hold moravských stavů. Zároveň přijal přísahu věrnosti od šternberských měšťanů i Münsterberských knížat. 

Následující třicetiletá válka byla pro Šternberk kvůli jeho významné poloze na cestě ze Slezska do Olomouce ve znamení velmi častých přesunů a ubytování vojska, které město a zejména přilehlé okolí vyčerpávaly téměř nepředstavitelným způsobem. Již ke konci roku 1620 přišla do Šternberka stavovská vojenská posádka, která získala ve městě ubytování na devět týdnů. Již u těchto vojáků se projevilo násilí, když stavům došly prostředky na výplatu žoldů a oddíl se stal postrachem okolí, když začal s násilným vymáháním proviantu, zejména v bohatých vsích v rovině Hané. V lednu následujícího roku císařská vojska dobyla Moravu, ale přímý ozbrojený konflikt se Šternberku vyhnul. Stavovská posádka ve Šternberku zůstala do února, poté ji vystřídal již císařský Šlikův pluk pod vedením kapitána Hanse Sigmunda Leusserta. Tento pluk tábořil ve městě více než rok, což působilo obrovské problémy městské pokladně, takže Šternberk byl nucen půjčovat si na pobyt vojska v obcích v okolí. Samotný hrabě Jindřich Šlik pak ve městě nocoval na jaře 1621.