Ještě v poslední čtvrtině 16. století začal hrad Lanšperk pustnout, neboť jako sídlo panství Pernštejnové využívali zámek v Lanškrouně. Z roku 1588 pochází popis hradu, který se dochoval v kupní smlouvě mezi Bohdaneckými a Pernštejny. Podle toho měl hrad nemálo pokojů, které by se malým nákladem ještě mohly nechat opravit a s poplužním dvorem byl oceněn na 700 kop grošů. Takovou vůli však nový majitel, který taktéž sídlil na zámku v Lanškrouně, neměl a v roce 1622, kdy Zdeslav Hrzán z Harasova prodal panství Karlovi z Lichtenštejna, je hrad uváděn již jako pustý. Od této doby sloužil jako zdroj levného stavebního materiálu pro údržbu lanšperského poplužního dvora a zejména pro výstavbu nových poddanských obydlí v podhradí; tento proces se ještě urychlil v roce 1790, kdy byl zrušen poplužní dvůr a na jeho pozemcích si poddaní vystavěli nové domy. V roce 1922 se při první pozemkové reformě stala zřícenina hradu majetkem obce Dolní Dobrouč, k níž ves Lanšperk od roku 1976 správně náleží.

Současnost

Hrad je v současné době majetkem obce Dolní Dobrouč, která na počátku 90. let 20. století vyšla vstříc aktivitám Sboru pro záchranu hradu Lanšperka, registrovanému na podzim 1992 u Ministerstva vnitra ČR jako občanské sdružení. Jemu se do roku 2005 podařilo zakonzervovat celý dochovaný úsek čelní hradby, přičemž v posledních letech postupně přecházela iniciativa spíše na obec a Sbor zajišťoval organizační podporu. V rámci záchranných prací bylo vybudováno jednoduché lapidárium pro zajištění opracovaných kamenů, jež byly doposud volně roztroušeny v hradním areálu. Vedle vlastních sanačních prací Sbor rozvinul bohatou osvětovou a publikační činnost, v jejímž rámci vzniklo několik monografií a řada studií, publikovaných v regionálních odborných periodikách. Od roku 1996 vydává pro informování svých členů a příznivců Sborové listy. Příležitostník Sboru pro záchranu hradu Lanšperka. Propagaci zříceniny podporuje i pořádáním turistických pochodů. V létě 2007 byla z iniciativy Regionu Orlicko-Třebovsko v severní části nádvoří instalována volně přístupná vyhlídková plošina z ocelové konstrukce, která umožňuje výhled na panorama Orlických hor, masiv Králického Sněžníku, Suchý vrch, Bukovou horu a za dobrých podmínek i na Jeseníky.

Pověst

Novodobá pověst praví, že na hradě samém žije mužíček jménem Stromouch; pozná se dle klobouku ve tvaru koruny stromu a větviček namísto rukou. Pečuje o lesy v okolní krajině; kdysi ochraňoval hrad, za což v něm mohl přebývat. Na jeho počest se zde každoročně počátkem března konají turistické pochody „Hledání stromoucha“.