V roce 1864 vytryskl v hloubce 532 m (na 12. patře) pramen radioaktivní vody nazvaný Curie. Voda z něj začala být dodávána do jáchymovských lázní. Pramen však důl rychle zatopil. Voda začala být odčerpávána až na začátku roku 1866. Odčerpávání dolu trvalo tři roky. V roce 1896 v hloubce 514 metrů vytryskl další silný pramen vody, která brzy zatopila důl až po štolu Daniel na šestém patře, kterou odtékala voda ze zatopeného dolu Svornost.

V roce 1901 byl důl uzavřen. V roce 1908 Říšský ministr Buquoy nařídil vybudovat ve štole sv. Daniel potrubí pro dopravu radonové vody do lázní (voda se tudy dopravovala až do roku 1961, kdy bylo zprovozněno potrubí ve štole Curie). Štola dnes spojuje doly Rovnost a Svornost a její portál je skryt pod povrchem v prostoru kruhové křižovatky. 

Důl Svornost byl uveden znovu do provozu až v roce 1924, kdy jeho režii převzal státu. Tehdy byl zatopený důl konečně zbaven zátopy. Rovněž byla postavena nová šachetní budova, strojovna s elektrickým těžním strojem, mechanické dílny a obytné budovy pro zaměstnance dolu.

Během II. světové války zde pracovalo šedesát sovětských válečných zajatců, kdy nacisté těžili zejména wolfram. Na konci roku 1944 provedl americký Úřad pro strategické služby (OSS) letecké snímkování Svornosti. V následné zprávě agenti úřadu konstatovali, že objem těžby uranových rud je nižší než před válkou, a proto bylo upuštěno od připraveného bombardování Svornosti a dalších dolů – Rovnosti a Bratrství.

Od roku 1946 se důl Svornost stal součástí nově vzniklého n. p. Jáchymovské doly. Obnovila se těžba uranové rudy pro Sovětský svaz a 4. prosince 1949 byl u dolu založen neblaze proslulý koncentrační tábor pro vězně komunistického režimu TNP Svornost. Ten je s dolem spojen Schodištěm hrůzy o 160 stupních. Vězni byli v průběhu dalších let postupně nahrazováni normálními zaměstnanci.