Během Českého stavovského povstání se Kynšperští postavili na stranu stavů, za což byli Ferdinandem II. Štýrským po porážce povstání potrestáni. V roce 1621 byly za půjčku 40 tis. zlatých kynšperské statky zastaveny rodu Metternichů, kteří je v roce 1630 kupují. Během následujících bojů třicetileté války byl Kynšperk několikrát obsazen, nejprve saským a ve čtyřicátých letech švédským vojskem. Během jednoho obléhání byl také značně poškozen hrad, který vyhořel. Následkem bojů značně poklesl počet obyvatel. Po skončení bojů přichází období postupného rozvoje pod správou Metternichů, kteří ke Kynšperskému panství postupně připojovali okolní statky a vsi. Hrad, který byl v dezolátním stavu byl postupně rozebírán na nové stavby a tak byl pro potřeby vrchnosti na náměstí vystavěn Panský dům.

Roku 1695 tato větev Meternichů vymírá a majitelem Kynšperka se stává Filip Adolf. Během jeho vlastnictví, 15.8.1706 vypukl v Kynšperku požár, který zničil nejméně 68 domů. Po něm přichází velká rekonstrukce města, která vyvrcholila stavbou nového kostela Nanebevzetí Panny Marie v letech 1721-1727. Mezitím se ovšem velmi Filip Adolf zadlužuje a tak Kynšperk propadá správě věřitelů. Po odškodnění věřitelů probíhá v roce 1725 ocenění majetku Filipa Adolfa ve kterém je uvedeno, že z kynšperského hradu již zbývají jen sklepy a část ohrazeného nádvoří.[4] V roce 1726 byl Kynšperk znovu prodán, tentokrát angličanovi Antonínu Fridrichu Conveyovi z Waterforthu za 220 000 zlatých. Již v roce 1740 město ovšem prodává dál, tentokrát Františkovi Václavovi ze Sinzendorfu.

Během Války o rakouské dědictví byl Kynšperk v červnu roku 1742 obsazen francouzským vojskem, spojenci bavorského vévody Karla Albrechta. Ti z Kynšperka vytvořili zásobovací místo. Rakouským vojskům Marie Terezie se podařilo Loketsko osvobodit až na konci roku 1742. Z ekonomických důvodů byl pak Sinzendorf donucen rozprodat části kynšperského panství (např. majetek v Mokřině, Šabině, Hlavně a v Citicích). Z Tereziánského katastru vyplývá, že výnos zmenšeného panství byl stanoven na 4170 zlatých ročně, na čemž měl největší podíl panský pivovar s ročním výstavem až 600 sudů a ziskem 2389 zlatých.

V roce 1780 mu bylo město obstaveno věřiteli a prodáno skupině bohatých chebských měšťanů a sedláků, kteří jej v roce 1817 znovu prodávají Arnoštu Fleissnerovi z Vostrovic. Ten prodal kynšperským měšťanům za 4400 zlatých hradní zříceninu a panský dům a přesunul své sídlo na Kamenný Dvůr, kde přestavěl místní statek, ležící u císařské silnice mezi Karlovými Vary a Chebem, na výstavný zámek. 23. 5. 1840 prodal panství za 204 000 zlatých zámožnému podnikateli Augustinu Eusebiu Haasovi, majiteli slavné porcelánky Haas & Czjzek a dalších podniků.