Od konce 18. století začínají v Kynšperku vznikat první moderní průmyslové podniky. Byly to především textilní a truhlářské závody. S rozvojem řemesel přišla i větší potřeba rozvoje obchodu. František I. udělil Kynšperku právo dobytčích trhů (září 1827), dva výroční trhy (říjen 1829) a týdenní trh (únor 1831), který se konal vždy v sobotu. Na ekonomický rozvoj navázal i rozvoj stavební a potřebě růstu vnitřního města muselo ustoupit i opevnění, které bylo zbořeno. Zásadním přínosem bylo spuštění železniční tratě Karlovy Vary - Cheb 19. září 1870, na níž byla zřízena i železniční stanice Kynšperk nad Ohří - Chlum sv. Máří (Königsberg - Mariakulm). Na přelomu století tak byly vydlážděny ulice v centru města, vybudována cesta spojující Kynšperk s nedalekou císařskou silnicí a nedaleko pivovaru byl postaven železný most přes řeku Ohři. V letech 1901-02 proto byla postavena nová budova školy. Značně se také změnilo náboženské složení obce. Vedle malé skupiny Židů byla v obci převážná většina obyvatel katolického vyznání. Na přelomu 19. a 20. století ovšem řada z nich přešla na evangelickou víru. V letech 1904-1905 si evangelická obec staví vlastní kostel Vykupitele.

1. světová válka se dotkla i Kynšperka. Zvláště textilní závod musel drasticky omezit výrobu pro nedostatek surovin. Ve městě se projevoval i nedostatek potravin. Od léta 1915 dochází k nepokojům, v pozdějších letech i drancování. Vše vyvrcholilo epidemií chřipky v roce 1918, která si vyžádala mnoho obětí. Během bojů 1. světové války zahynulo 160 místních obyvatel bojujících v jednotkách rakousko-uherské armády.

Po 28. 10. 1918 se vedení ve městě chopila vojenská rada složená z místních radikálů za jejichž správy docházelo k řadě nepokojů. Pořádek ve městě se podařilo až lidové obraně složené z navrativších se vojáků. Definitivní uklidnění přinesl až příchod československé armády v prosinci 1918. I pak však pokračovaly protesty Němců za právo na sebeurčení. V té době byl Kynšperk téměř čistě německé město a ani po vzniku samostatné Československé republiky se i na tom nic neměnilo. Mladý stát se snažil zvýšit počet Čechů v oblasti především jejich dosazováním do místních úřadů, přesto ještě v roce 1930 žilo v Kynšperku pouhých 79 Čechů (1,54 %).

Po uzavření Mnichovské dohody bylo české pohraničí obsazeno německým vojskem. Do Kynšperka dorazil Wehrmacht 3.10.1938 a byl nadšeně uvítán. Po začlenění Sudet do Velkoněmecké říše byla SdP zrušena a její členové přešli do NSDAP. Stále rostoucí projevy antisemitismu vyvrcholily v Kynšperku Křišťálovou nocí z 9. na 10. 11. 1938, kdy byla vypálena místní židovská modlitebna a poškozen židovský hřbitov.