Chorvatsko: Ston + Mali Ston

Historie

Ve starověku osídlili území okolí dnešního města Ilyrové a Řekové. Poté jsou součástí římské říše.

Ve středověku byl biskupským sídlem. Poprvé se zde připomíná sídlo biskupství v roce 877.

V roce 1252 poškodilo město zemětřesení.

Na plánovitém budování a opevňování Stonu se výrazně podílela Dubrovnická republika, která si toto území zajistila na počátku 14. století koupí od bosenských a srbských vládců, kteří drželi Ston po několik desítek let dříve. Ston byl jako celý poloostrov Pelješac od první poloviny 14. stol. součástí republiky. Vedle opevnění jej vybavila různými sociálními a jinými, na svou dobu velmi pokrokovými zařízeními. Dubrovnická republika měla na Stonu mimořádný zájem pro jeho velmi výnosné saliny. Místní saliny byly až do 18. století (na konci tohoto století Dubrovnická republika zanikla) hlavním zdrojem příjmů Dubrovnické republiky. Zisky s prodeje soli představovaly dvě třetiny jejích příjmů. Dubrovník učinil celou řadu opatření, aby se k nepovolaným uším nedostala ani sebemenší informace o těžbě soli a o jejím rozsahu. Cizinci neměli do Stonu vůbec přístup. A ti, kdo zde neměli trvalé bydliště, ale byli dubrovnickými občany, byli náležitě prověřováni.

Podle archeologických průzkumů se v této oblasti sůl těžila již za Ilyrů v 1. tisíciletí před naším letopočtem. Sůl zde poté těžili po nějakou dobu i Osmanští Turci.

Dubrovník o získání stonského území velmi usiloval a byl proto začátkem 14. století ochoten je koupit za jakoukoli cenu. Zaplatil proto raději všem, kdo se prohlašovali za právoplatné majitele (srbský car Dušan a bosenský král Štěpán), i když jejich držba byla sporná.