Chorvatsko: Velebit 1.

Pohoří ležící u chorvatského pobřeží Jaderského moře severně od přístavu Zadar. Je součástí dinárského systému. Pohoří má tvar mohutné hradby táhnoucí se ve směru severozápad – jihovýchod, tedy rovnoběžně s pobřežím. Pro chorvatské obrozence představovalo pohoří Velebit symbolickou hráz, která oddělovala kulturní centra země (Záhřeb a Dubrovník) fyzicky od sebe.

Chorvatská válka za nezávislost (1991–1995) se rovněž podepsala na tváři Velebitu. Na severních svazích pohoří se nacházely oblasti obývané Srby, kteří na počátku války vyhlásili odtrženeckou tzv. Srbskou Krajinu, již chorvatská armáda až v průběhu ofenzívy v létě 1995 dobyla zpět. Dodnes jsou některé severní svahy mimo hlavní hřeben zaminované. 

Administrativně pohoří spadá pod Zadarskou a Licko-senjskou župu. Na západě je pohoří ohraničeno Jaderským mořem, na východě je vymezeno Lickou krasovou plošinou. Severně položené sedlo Vratnik odděluje Velebit od pohoří Velika Kapela. Kaňon řeky Zrmanja tvoří jižní hranici. Svou celkovou délkou 145 km a šířkou až 100 km patří mezi jedno z nejmohutnějších pohoří Chorvatska. Zaujímá plochu 2 247 km², z toho 41 km² leží nad hranicí 1 600 m. 

Severní Velebit se táhne od sedla Vratnik po sedlo Veliki Alan (1 412 m). V této části najdeme oblast Rožanski kukovi. Jedná se o divoký skalní labyrint skalnatých útvarů těch nejdivočejších tvarů. Také zde leží jedna z nejhlubších propastí na světě – Lukina jama (hloubka 1 392 m). V okolí turistické chaty Zavižan leží známá Velebitská botanická zahrada soustřeďující veškerou floru Velebitu.

Střední Velebit se rozkládá mezi sedlem Veliki Alan a sedlem Oštarijska Vrata (927 m). V této části hor leží údolí Štirovača dlouhé 8 km sevřené ze všech stran zalesněnými svahy – přísná přírodní rezervace. Ve střední části Velebitu se nalézají výhledové vrcholy jako Šatorina (1 624 m) a Bačič kuk (1 304 m).