Chorvatsko: Velebit 2.

Jižní Velebit se může pochlubit nejvyššími vrcholy celého pohoří – Vaganski vrh (1 758 m) a Sveti Brdo (1 753 m). Největší atraktivitou jižní části masivu je národní park Velika a Mala Paklenica. Jižní Velebit končí vápencovým masivem Tulove grede nedaleko sedla Mali Alan (1 044 m). 

Velebit má málo povrchových toků a prameny často vysychají. Vzhledem k vápencovému reliéfu mají vodní toky podobu ponorných řek (Lika, Ričica). Ty se většinou vlévají do moře ve formě podmořských vyvěraček. Hlavním tokem je řeka Zrmanja, která ústí do Novigradského moře. 

Flora - pestrou floru pohoří můžeme rozdělit do dvou pásem – středoevropské a středozemní. Setkáme se zde s velkým počtem endemických rostlin. Nejznámějším je Degenica velebitica, která roste na vrcholu Plan. Z ostatních rostlin se setkáme s rododendrony, protěží a s množstvím omamně vonících bylin, např. se šalvějí.

Fauna - rovněž velebitská fauna je neobyčejně bohatá na druhy, které nenajdeme nikde jinde, hlavně mezi brouky a motýly. Celkově se dá říci, že Velebit je pohořím motýlů. Ze zástupců velkých šelem se zde můžeme setkat s medvědem, kterých je zde na 80 kusů. Vyprahlý vápencový terén je bohatý na výskyt hadů a to i jedovatých. 

Turistika má ve Velebitu dlouholetou tradici a pro Chorvaty má pohoří symbolickou hodnotu národních hor. Napříč horami vede přes 100 km dlouhá trasa tzv. Velebitski planinarski put, který má 16 kontrolních bodů. V celém pohoří slouží v současnosti 10 horských chat, další 4 objekty jsou dočasně uzavřeny. Mimořádně pestrá příroda, národního parku Velike a Male Paklenice, přitahuje každoročně mnoho návštěvníků. Nejvyšší vrcholy, které jsou přece jen trochu vzdálenější lokalitou, navštíví však velmi málo turistů.

Národní park Severní Velebit – byl vyhlášen v roce 1999 na ploše 109 km², zahrnuje přírodní rezervace Hajdučki a Rožanski kukovi, Lukina jama, Visibaba, Zavižan - Balinovac - Velika kosa. Parkem prochází známá turistická stezka Premužićeva staza.

Paklenica. Jsou to dvě až 400 metrů hluboké soutěsky, sevřené mezi kolmé vápencové stěny. Svým způsobem ojedinělé kaňony Velika a Mala Paklenica jsou asi nejznámějším terénem pohoří Velebit. Pro své mimořádné přírodní bohatství a neopakovatelné prostředí bylo celé území vyhlášeno v r. 1949 za národní park (Národní park Paklenica).