Benátská okupace

Z benátské nadvlády se městu podařilo po několikaletém úsilí na 200 let vymanit a bylo prosperující svobodnou komunitou. A to i díky propojením Zadaru s uherskou správou. Ladislav I. Neapolský, mj. titulární uherský král se však posléze vzdal svých pomyslných nároků na Dalmácii i Zadar, který několik let fakticky držel. Město prodal 31. července 1409 za velmi malou sumu 100 000 dukátů Benátačnům. Nastalo období 400 let trvajícího benátského područí, což znamenalo ztrátu autonomie a úpadek.. Benátčané naráželi ve městě na neustálý odpor, na drobné rebelie ve všech vrstvách obyvatelstva. Aby si zajistili stálý přehled a kontrolu nad děním ve městě a jeho okolí, vybudovaly na ostrově Ugljanu, ležícím proti Zadaru a jeho bezprostřední blízkosti mohutnou pevnost sv. Michala (Sveti Mihovil), na kopci nad dnešním městečkem Preko, odkud sledovali každé hnutí v nepoddajném městě. Vždyť z pevnosti ve výšce 260 m měly Zadar jako na dlani.

(1) Benátčané nakonec křižáky převezli, ale nikoli do zemí ovládaných muslimy, nýbrž do hlavního centra východního křesťanství, do Byzance. A zde se Dandolovi podařil husarský kousek: díky jeho intrikám křižáci nakonec Cařihrad dobyli, vyloupili a obrátili jej v sutiny. Kořist, kterou získali oni, ale především Benátčané, byla nepředstavitelná. Mnohé z těch skvostů, které dnes turista v Benátkách obdivuje, pocházejí právě z tohoto lupu. Ale i když bylo získané bohatství pohádkové, největší prospěch měly Benátky z vyřazení dosud mocné byzantské soupeřky z tehdejší evropské politiky a obchodu a z ohromných územních zisků. I když se Byzanc po desetiletích zbavila panství "Latinců", byla už jen stínem někdejší mocnosti.

Napoleon a Habsburkové

Po pádu Benátské republiky roku 1979 připadl Zadar spolu s celou Dalmácií pod vládu Habsburské říše. Ale už roku 1809 se Rakousko muselo města vzdát ve prospěch napoleonské Francie. Napoleon jej začlenil do nově vytvořené Ilyrské provincie. Po krátké epizodě francouzských Ilyrských provincií bylo roku 1816 nastoleno znovu panství Rakouska, které tu utvořilo korunní zemi Dalmatské království. Jeho hlavním městem se stal právě Zadar. Dalmácie zůstala korunní zemí Rakouska až do konce 1. světové války. Disponovala zemskou samosprávou, jejímž nejvyšším orgánem byl Dalmatský zemský sněm.