Francie: Bretaň

Stavitelé megalitů a Keltové

První stopy osídlení zanechali lovci ve střední době kamenné. Postupně se měnili v usedlé zemědělce a pastevce a v období mladší doby kamenná (asi 5 000 až 1 800 př. n. l.) začali vztyčovat velké kameny - megality. V Bretani je dnes více megalitů než kdekoliv jinde na světě. Některé sloužily jako hrobky (např. dolmeny a cairny), u jiných je účel dodnes neznámý a zůstává předmětem spekulací. Nejrůznější typy staveb (např. kamenné řady v Carnacu) mohly mít kultovní, astronomický nebo zcela jiný význam.

Přeskočíme-li dobu bronzovou, zůstává další důležitou událostí v prehistorických dějinách příchod Keltů (Galů). Dodnes se obyvatelé cítí být jejich dědici. Na bretaňském poloostrově se Keltové usadili kolem roku 500 př. n. l. a nazvali ho Ar mor (země u moře). V té době už obsadili velkou část Evropy. Zúrodňovali půdu, uměli zpracovávat železo a dřevo, znali hrnčířský kruh a zanechali po sobě i krásné umělecké výrobky. Nejmocnější z pěti keltských kmenů usazených v Bretani byli Venetové sídlící v oblasti Morbihanského zálivu. Ti také stáli v čele odporu proti římským dobyvatelům.

Římané a nová keltská imigrace

Legie Julia Caesara dobyly Ar mor po vítězné námořní bitvě u Quiberonu v roce 56 př. Kr. Dalších 350 let žili obyvatelé Armoriky (název používaný Římany) v míru jako součást římské Galie. Armorica (Armorique, bretaňsky Žulová země) byla včleněna do římské provincie Lugdunensis. V té době vznikala města - nejdůležitější byl tehdy dnešní přístav Nantes a vnitrozemské Rennes -, stavěly se silnice, rozvíjela se těžba železné rudy, rybaření, získávání soli z moře. Romanizace nebyla úplná a Galové si zachovali některé svoje tradice. (V blízkosti městečka Crozon se nacházel domov Asterixe.) Ve 4. století se Římská říše začínala hroutit a zkázu působily vpády germánských kmenů a také pirátské útoky z moře.