Francie: Bretaň

Francouzská revoluce a Napoleon

Velkou francouzskou revoluci v roce 1789 přivítali obyvatelé severozápadního cípu Francie s nadějemi. Postupně ale rostlo jejich rozčarování a nakonec se Bretaň stala centrem odporu a kontrarevoluce. Místní lidé neměli ani tolik v úmyslu bránit monarchii jako spíš své vlastní zájmy. Se zrušením feudalismu byly totiž zároveň zrušeny orgány místní autonomie – vládní rada i  parlament v Rennes. Jméno Bretagne zcela zmizelo z mapy a země byla rozdělena na 5 departementů (uvádí se i 4). Navíc bylo zakázáno mluvit bretonsky. Velmi zbožní bretaňští katolíci se také nesmířili s antiklerikalismem revoluční vlády.

Snad nejvíce zlé krve ale napáchaly nucené odvody do armády zahájené republikánskou vládou v roce 1793. Ve stejném roce proto propuklo v Bretani ozbrojené povstání. Občanská válka trvala až do roku 1799 a  vyžádala si desítky tisíc životů. Rebelům se přezdívalo chouani („chouan“ = bretonsky sova, čes. fon. šuani). Původně šlo o  přezdívku jejich vůdce Jeana Cottereaua, název asi také souvisí s houkáním, jímž se vzbouřenci v lesích dorozumívali. Za svůj odboj nakonec chouani tvrdě zaplatili, Cottereau byl spolu s mnoha dalšími popraven už v roce 1794 a „poslední chouan“ George Cadoudal až v roce 1804. Tehdy už se sám korunoval na císaře Napoleon Bonaparte.

Napoleon se Bretoncům zamlouval více, hlavně proto, že umožnil svobodu náboženského vyznání. Ale jeho dobyvačná tažení znamenala další nucené odvody do armády a vysoké daně. Také tzv. kontinentální blokáda, kterou chtěl Bonaparte izolovat Anglii, poškozovala tradiční obchod s blízkým sousedem.

Problémy 19. století

V průběhu 19. století, kdy dochází k průmyslová revoluci, zůstává Bretaň dlouho tímto vývojem nedotčena. Znamenalo to hospodářskou krizi. Postavení hlavní provincie námořního obchodu bylo dávno ztraceno, Východoindická společnost byla zrušena, tradiční obchod s otroky byl už morálně neúnosný a námořnímu obchodu začala silně konkurovat železnice.