Ale ani tento „pokus“ Německu nevyšel a tak po kapitulaci r. 1945 bylo rozděleno na 4 okupační zóny, které byly rozděleny mezi hlavní vítězné státy (americkou, anglickou, francouzskou a sovětskou). Západní hranice se navrátily ke stavu z r. 1937. Východní hranice byla posunuta směrem na západ, na řeky Odru a Nisu. Získané území pak získalo Polsko jako kompenzace za násilně zabrané území Sovětským svazem na východě. R. 1946 došlo ke spojení anglické a americké zóny na tzv. Bizonii a po připojení francouzské zóny r. 1948, vznikla tzv. Trizonie. Od r. 1949 začali tyto státy provádět restrukturalizaci parlamentního režimu ve svých zónách a vytvořením Spolkové republiky Německo (NSR), reagoval Sovětský komunistický režim vytvořením loutkového státu ve své zóně, a to Německou „demokratickou“ republiku (NDR). Tím došlo k vytvoření dvou navzájem politicky a ekonomicky oddělených státu a k postupnému vniku „Studené války“, která mohla několikrát vyústit k vypuknutí dalšího válečného konfliktu, tentokrát „atomového“. V souvislosti s vývojem v SSSR koncem 80. let došlo r. 1989 k revoltě v NDR a pádu komunistického režimu. Byla stržena Berlínská zeď, jakožto symbol rozdělení Německa a postupně vytvořeny podmínky ke znovu sjednocení Německa.

V roce 1994 odešli z území bývalé NDR poslední ruští vojáci.