Polsko - Warmijsko-Mazursko: Vlčí doupěMuž s utkvělou představou, že Němci jsou národem vyvolených, se sice nejdříve bratřil s neméně odporně zvrhlým vůdcem východního impéria, původem z Gruzie, ale zároveň proti němu připravoval válečné tažení. Když Hitler dobyl Polsko, přesunul svůj hlavní stan do Východního Pruska. Jen 60 kilometrů od hranic s tehdejším Sovětským svazem. Odtud řídil plán Barbarosa - dobytí Ruska. Wolfsschanze - tedy Vlčí doupě - se začalo stavět na podzim 1940 v lese u města Rastenburg - dnes Ketrzyn. "Místní lidé nevěděli, co se to vlastně v lese staví. Ve vesničce Görlitz, která se dnes jmenuje Gierlož, se měla stavět chemická továrna," vypráví průvodkyně v ruinách bývalého Hitlerova centra velení Jagoda Filipczuková. "Lidé věděli, že v lese něco staví armáda. Ale nevadilo jim to, naopak, byli rádi. Tady denně pracovalo 2 tisíce lidí z Rastenburgu. Všichni byli spokojení, že mají zaměstnání a mohou si dobře žít. Nikdo z nich netušil, co vlastně staví," říká paní Jagoda. Muž s patkou a knírkem se do Vlčího doupěte nastěhoval dva dny po napadení Sovětského svazu, 24. června 1941. Měl tu strávit jen asi čtyři měsíce. Mělo jít přece o bleskovou válku. Proto tu bylo postaveno jen několik bunkrů. Jeho pobyt se ale s přestávkami protáhl na tři a půl roku. Definitivně odsud odjel v listopadu 1944. Hitlerovi generálové si byli vědomi, že Vlčí doupě je dokonale ukryté. Kolem bylo 800 hektarů smíšeného lesa, k tomu deset kilometrů 150 metrů širokého minového pole. Přirozenou ochranou byla Mazurská jezera. Britská letadla sem nedoletěla a Sověti netušili, co jim Hitler za humny chystá. Přesto byly bunkry připravené na všechno. Tehdejší konvenční zbraně nebyly s to je zničit. Stěny bunkrů měly 4 až 6 metrů, stropy tvořila osmimetrová vrstva betonu. Kolem bunkrů byly připravené protiletadlové baterie. Co kdyby náhodou. Nikdo ale nikdy Vlčí doupě plné Němců neobjevil. |