Vznik pruských lázní

Mezi lety 1830 a 1835 se Międzyzdroje přeměnily v lázeňské sídlo (objev pramenů solanky a léčebného bahna); po roce 1830 se začali objevovat první lázenští hosté, od roku 1835 se již sídlo profilovalo jako lázeňské město s pravidelným provozem. Byly též vystavěny první lázeňské domy. V roce 1835 byla na pláži postavena první koupaliště.

Místo bylo oblíbené i u německé smetánky, proto zde dosud můžeme najít dochované vily berlínských rodin, které sem jezdily do lázní. V roce 1850 mělo mésto 317 obyvatel, ale lázeňských hostů zde pobývalo na 500.

V roce 1885 bylo postaveno visuté molo do moře, které bylo později v roce 1906 rozšířeno na 360 metrů. V roce 1913 ho však zničil příliv a bylo obnoveno až v roce 1921.

Po roce 1860 zaznamenalo sídlo rychlý vzrůst, roku 1862 byl zřízen protestantský kostel, v roce 1869 bylo na straně jezera Wicko Wielkie zřízeno přístaviště Laatziger Ablage (dnes Zalesie) pro lodní dopravu do Štětína. O jeho stavbě rozhodl pozdější německý císař Fridrich III., který se zde v roce 1867 společně se svou rodinou léčil. Po císaři bylo později pojmenováno zdejší přístavní molo, postavené v roce 1885.