Polsko - Pomořansko (historie)

Pobaltští Slované

Polabští Slované bylo etnikum západních Slovanů, které obývalo území dnešní Spolkové republiky Německa v oblasti mezi řekami Labem, Sálou a Odrou v době raného a vrcholného středověku. Etnikum zaniklo postupnou germanizací probíhající pod 10. do 16. století. Nejstarší archeologické nálezy slovanského osídlení jsou z roku 550. V Havellandu a okolí byla nalezena keramika podobná keramice pražského typu. To také podporuje teorii o příchodu Polabských Slovanů cestou přes Čechy.

Osídlení Pomořanska západoslovanskými kmeny Pomořanů probíhalo v 5. - 7. století. Obyvatelstvo se zabývalo obchodem a pirátstvím. Pobaltští Slované dokázali v pirátství zdatně konkurovat Vikingům. Existuje tvrzení, že slavní Jómští vikingové z oblasti dnešního polského Wolinu byli nejspíše z velké části slovanského původu.

Vzhledem ke svému umístění bylo obchodním centrem Pomořanů sídliště ve Wolinu. Obývali je v raném středověku pomořanští Volyňané (Lutici). Místu se dle závěrů historiků rovněž říkalo i Vineta nebo Jómsborg, kde se místní obyvatelé střetávali zejména s Vikingy. V předkřesťanské době zde ctili slovanské bohy a posvátné kopí. Původní Wolin byl zničen Dány ve 12. století, ale následně bylo nově vystavěn. V témže století přešli jeho obyvatelé ke křesťanství.