Polsko - Pomořansko (historie)
Pobaltští Slované Polabští Slované bylo etnikum západních Slovanů, které obývalo území dnešní Spolkové republiky Německa v oblasti mezi řekami Labem, Sálou a Odrou v době raného a vrcholného středověku. Etnikum zaniklo postupnou germanizací probíhající pod 10. do 16. století. Nejstarší archeologické nálezy slovanského osídlení jsou z roku 550. V Havellandu a okolí byla nalezena keramika podobná keramice pražského typu. To také podporuje teorii o příchodu Polabských Slovanů cestou přes Čechy. Osídlení Pomořanska západoslovanskými kmeny Pomořanů
probíhalo v 5. - 7. století. Obyvatelstvo se zabývalo obchodem a pirátstvím.
Pobaltští
Slované dokázali v pirátství zdatně konkurovat Vikingům.
Existuje tvrzení, že slavní Jómští vikingové z oblasti dnešního
polského Wolinu byli nejspíše z velké části slovanského původu. Vzhledem ke svému umístění
bylo obchodním centrem Pomořanů sídliště ve Wolinu. Obývali je v raném středověku pomořanští Volyňané
(Lutici).
Místu se dle závěrů historiků rovněž říkalo i Vineta
nebo Jómsborg, kde se místní obyvatelé střetávali
zejména s Vikingy. V předkřesťanské době zde ctili slovanské bohy
a posvátné kopí. Původní Wolin byl zničen Dány ve 12. století,
ale následně
bylo nově vystavěn. V témže století přešli jeho obyvatelé ke křesťanství. Na fotografii rekosntrukce slovanského hradiště Gross Raden ( |