Poválečné přesuny obyvatel (s důrazem na Polsko a Československo) 

Konec II. světové války přinesl ve střední a východní Evropě významné změny hranic. Ještě daleko významnější byla její národnostní a jazyková proměna. Období let 1944 až 1948 přeťalo kořeny nejméně 31 milionům lidí. 

Část přesidlování byla přímo spojena se závěrečným pohybem fronty. Rudá armáda v průběhu roku 1944 postupovala na západ a před ní se přesouvali nacističtí vojenští i úřední správci území i další kolaboranti, jakož i lidé obávající se tvrdé ruky stalinismu. Jejich cíl byl jasný: části Německa a Rakouska dobyté Američany, Brity a Francouzi. Největší podíl této skupiny tvořili Němci. Nejméně 5 milionů jich opustilo rozpadající se východní křídlo třetí říše: Východní Prusko, Gdaňsk, Západní Prusko, Pomořany, východní Braniborsko a Slezsko. K nim se přidalo asi půl milionu lidí, které do takzvaného Generálního gouvernementu vyslali nacisté jako kolonisty. 

V Postupimi vítězové schválili vysídlení Němců z Československa a z nově nabytých území Polskem na území. Sudety v letech 1946 a 1947 opustily asi 3 miliony lidí. Dva odešly do americké a 1 milion do sovětské zóny. S planinami přiléhajícími z východu k nové německo-polské hranici na Odře a Nise se muselo rozloučit 3,3 milionu Němců. Asi 57 procent z nich skončilo v britské a zbytek v sovětské okupační zóně. 

Přesuny byly velmi vleklé, což proměňovalo několikahodinovou cestu ve strašlivou odyseu. Němci nastupující do vlaků byli často vyhladovělí nebo nemocní, směli si s sebou vzít jen to, co unesli na zádech, a i to jim mnohdy ukradli bandité či polská milice, která je měla chránit. (…) Za této situace umíralo ve vagonech poměrně hodně lidí. Na konci roku 1945 na transporty z Polska začali dohlížet Britové a Sověti, což počty obětí rapidně snížilo na maximálně desítky tisíc.

Mezi lety 1944 a 1947 rozšířené sovětské území opustilo téměř 1,7 milionu občanů předválečného Polska. K nim se živelně přidalo na 70 tisíc demobilizovaných polských vojáků a 240 tisíc polských kolonistů převážně z území nově nazývaného západní Ukrajina. K tomu se do Polska vrátilo 520 tisíc lidí deportovaných nacisty do Německa a 28 tisíc Poláků žijících ve Vestfálsku od 19. století. Dalších 17 tisíc Poláků zamířilo do vlasti z Bosny, kde pobývali od 90. let 19. století.