Rakousko: Historie

  ZPĚT

Rakousko se velmi silně stavělo proti reformaci, v době 30leté války bylo jedním z vůdčích států Katolické ligy. Po Vestfálském míru Rakousko přestalo být vládcem v Německu (de facto, de iure mu císařská koruna zůstala), ale jeho vláda nad zeměmi rakouskými, českými a maďarskými se stala nezpochybnitelná.  Ve válkách o španělské dědictví Rakousko získalo ještě další území, ale od té doby spíše začal postupný mocenský úpadek Rakouska.  Prvním náznakem byly války s Pruskem, které postupně převzalo roli vedoucího německého státu, dalším byly série porážek s Napoleonem (i když na konec Rakousko bylo na straně vítězů).

V polovině 19. století Rakouskem podobně jako jinými zeměmi zmítalo národní obrození. Po Krakovské revoluci následovaly bouře v Itálii, v Praze a hlavně v Uhrách. Porážky ve válkách v Itálii a s Pruskem vedly k rakousko-uherskému vyrovnání a vytvoření konstituční monarchie Rakousko-Uhersko. Po porážce Rakouska-Uherska v I. světové válce se monarchie rozpadla na samostatné státy a samotné Rakousko se stalo v roce 1918 republikou. Rakousko jako poražená země přišla o rozsáhlá území. 

V roce 1934 došlo k tzv. Anschlussu neboli začlenění Rakouska do Hitlerovy Třetí Říše. Po skončení II. světové války bylo  obnoveno Rakousko coby demokratická republika. Plnou suverenitu získalo Rakousko až v roce 1955 po podepsání rakousko-sovětské smlouvy a v tomtéž roce se přihlásilo i do OSN. V roce 1995 vstoupila země do Evropské Unie.

Jiří Michal 2017