Massif Central 2003 / 2. den: St. Saturnin-Fohet

Jako předcházejícího dne, tak i druhého hned po probuzení jsme kromě krajiny kolem nás sledovali tachometr. Zdálo se nám, že autobus se doslova plouží. Častý dotaz zněl: Už jsme překročili aspoň 80 kilometrů? Vtip spočíval v tom, že jízda byla vypočítána tentokráte tak, abychom byli na místě po ránu a celý den byl plnohodnotně věnován turistice. Do městečka Murol jsme tudíž museli dojet mezi 9. a 10. hodinou. To se ovšem na dálnici mezi Lyonem a Clermont-Ferrandem zdálo stále více nemožné. Zvláště když za St. Etiénne jsme vjeli do horských partií parku Livradois-Vivarais a autobus se šplhal do poměrně prudkých výjezdů 50! Ani při sjezdu nezrychlil. V tomto případě měl z bezpečnostních důvodů 50 nařízenou. A začala přepočítávání. Byla známa hodina ukončení výkonu řidičů: 9:30. Tak kam můžeme dorazit. Cíl Murol se rozplýval. Sbohem masíve Sancy! Napadla nás spásná myšlenka zakotvit autobus v místech, odkud aspoň všichni na kolech dojedou navečer pod sopku Puy de Dóme, aby se nemuseli tento den kola znovu vázat do vleku. Kde ale najít místo startu, aby jsme cyklistickou trasu zase neošulili? Rozhodnutí padlo na 5. výjezd z dálnice pod Clermont-Ferrand směrem na Montpellier. Aleš rychle přišel na to, že nedaleké městečko St. Saturnin je doporučování průvodci jako jedno z nejkrásnějších středověkých městeček Francie. A šlo o minuty. Podařilo se. Autobus dosáhl po výjezdu velmi pěkného parkoviště přímo nad St. Saturninem, před námi byly vrcholky a někde vzadu svítily bílé špičky nedosažitelného masívu Sancy.

Byly stanoveny dvě trasy. Jedna po vedlejší okresce k jezeru Lac Aydat a dál ke křižovatce les 4 Routes s cílem mýto pod sopkou Puy de Dóme. Pro náročnější jsem narýsoval přesun přes St. Saturnin a kopce za ním blíž na jih k masíve Sancy s následným obratem přes vršky k jezeru Aydat a posléze vjezdem do jižního pásu sopek pod Puy de Dóme, zvaného Petit Chaine des Puys. Jak bylo řečeno, tak se také skupina rozdělila na dvě party a mohli jsme v klidu zahájit první snídani, kontrolovat kola po přesunu a oblékat se na naši první trasu. Jenže jak moc se obléci? (Tento problém nás trápil po celý zájezd.) Vítr byl totiž studený, ale slunce chvílemi pěkně pálilo. Když vykouklo zpoza mraků. Bylo to o tom, co kdo vydrží. Prochladlé ruce a kolena nebo se občas potit. Dlouhé nohavice a rukávy, nebo jenom více trik pod dres? Samozřejmě že jsme se v průběhu přípravy i několikrát převlékli. Dohustili se pneumatiky, Ivo se podíval pár lidem na kolo, která naštěstí vcelku dopadla tentokráte dobře.