Massif Central 2003 / 10. den: Vienne

Poslední kopec v cestě - Mont Ministre (785 m) vypadal pohodově. Cesta vedla po vrstevnici bokem, tak nebylo co řešit. Další naše cesta však byla poněkud nejasná. Jestli jsme přejeli i sedlo Col de Chassenoud (557 m) mi není jasné. Faktem bylo, že nám cesta zmizela pod koly a my jeli kus po polích. Po čase jsme se dostali na asfaltku a jeli ve směru nejbližšího městečka. Jedině u jeho cedule jsme se mohli zorientovat, kde vůbec jsme. Jenže asfaltka prudce padala dolů a do vesničky vedl krpál. Tak jsme se rozhodli jet na druhou stranu, tam se jelo po vrstevnici. Tak jsme dojeli do vesničky la Bernardiére.

Velice dlouho jsem hledal na mapě toto místo ve směru na Vienne, ale nenacházel. Nakonec jsem jej našel. Vždyť my málem spadli na úplně opačnou stranu než byl náš cíl v městečku Vienne! Ještě klika, že jsme nejeli do dál do vesničky Longues. Fuj! Na druhou stranu jsme byli kousek od vesničky Pilon (400 m), kde čekal autobus okolo 14:00 na ty, co chtěli teplý oběd. My tudy projeli okolo 16. hodiny. To už jsme byli zase klidní, protože jsme byli již na silnici D 502 vedoucí do Vienne. To nebylo ještě zdaleka vidět. To jsme nevěděli, že je ještě za dvěma kopci. Prvním z nich byl Croix Regis (cca 500 m). Druhým a posledním byl la Peaume (538 m). Pak už nás čekal skutečně pouze sjezd. Při sjezdu předměstím Saint-Romain-en-Gal se před námi rozevřelo krásné panoráma římského a středověkého města Vienne. Impozantní. Autobus se všemi ostatními účastníky jsme našli vedle galsko-románských vykopávek. Po důležitém pivu jsme se všichni vydali na kolech do historického centra a krátké posezení u kávy.

Po večeři začal přesun do Německa. Po určitých tahanicích s řidiči, kteří chtěli jet domů v zátahu a nechtěli v sousední zemi přes den spát, jsme se dohodli, že na konci výkonu k ránu kolem sedmé nás někde v Německu vyloží a my na celý den zmizíme s koly, aby mohli spát. Jelo se nocí temnou, hrálo se na kytary, jádro vydrželo asi do dvou. Já musel, neb jsem to slíbil, kecat s klukama asi do čtyř, aby neusnuli. Taky se později k ránu lépe odhadovalo, kam budeme moci dojet.