Benešov nad Ploučnicí (Severozápadní Čechy)

Rytíři ze Salhausenu (ze Saska) se v roce 1515 v Čechách trvale usadili. Koupili panství Děčín a několik dalších statků vč. panství v Benešově nad Ploučnicí. Za jejich panování pokračovala výstavba a rozšiřování zámeckého areálu vč. stavby kostela. Roku 1569 byla v Benešově založena papírna na speciální papír. V r. 1571 postihl město rozsáhlý požár. Finanční problémy (daně, dluhy) vedly k dělení pozůstalosti Salhausenů, takže se v první polovině 17. století (1612) Benešov dostává do rukou dvou mocných rodů – katolických Thůnů a Clary Aldrigenů. (V dubnu roku 1626 umírá ve vedlejších Dolních Habarticích poslední Salhausen, Antonín a tím končí učinkování tohoto rodu na české scéně.)

Staletí po 30. leté válce

V období 30leté války se na Benešovsku pravidelně střídají oddíly obou soupeřících stran. Roku 1634 obsazují město Švédové, kteří údajně řádili tak, že dle seznamu škod byl zámek popisován jako pustá budova a zrovna tak většina domů ve městě je vedena jako „pustá stavení“. Po sečtení válečných škod v roce 1654 se došlo k částce 31 000 zlatých, zchudlo město i celé okolí. 

Postupně se obnovuje cechovní systém. Jan František Ossendorf vyrábí papír, který byl znám v celých Čechách a v Sasku jako výborný psací papír. Roku 1730 vzniká v městě tkalcovský cech. Rozvíjející se zemědělství a výroba byla umrtvena válkou o rakouské dědictví v roce 1740 až 1748. Roku 1741 vtáhli do Benešova Prusové a utlačovali obyvatelstvo po všech stránkách. Válečné události poškozovaly město i nadále, zejména sedmiletá válka (1756-1763). V té době se připravovala řada reforem, které v zájmu centralizace rušila některá stará privilegia. Na panství přijela dvorská komise, která vyšetřovala poddanské poměry na panství. Jejím výsledkem bylo nařízené snížení roboty (1775). Roku 1778 je Benešov obsazen Pruskou armádou, která městu způsobila další škody. Roku 1791 zachvátil město rozsáhlý požár. Městské opevnění se po požáru rozpadávalo a příkopy byly prodány soukromníkům.