Benešov nad Ploučnicí (Severozápadní Čechy)

Po dokončení Horního zámku pokračoval Bedřich i v následujících letech ve stavební činnosti. Bedřich byl velmi dobrý hospodář a jeho prvořadým zájmem byla kromě finančního zajištění rodiny i starost o výstavbu trvalého honosného rodového sídla.

Bedřichova stavební činnost byla rozsáhlá a značně nákladná, a tak není divu, že občas pociťoval nedostatek finančních prostředků. Z těchto důvodů byl nucen k prodeji některých částí svého pozemkového majetku, a tak v roce 1535 prodává i podstatnou část svého panství, městečko Kamenici s příslušenstvím Prokopovi z Vartemberka, jehož manželka byla Anna ze Salhausenu (*1514 - †1556), Bedřichova sestra. Prodané území bylo od 13. století nedílnou součástí benešovského dominia a jeho prodejem tak vzniká v blízkosti Benešova samostatné panství Česká Kamenice.

Bedřich se však jako dobrý hospodář vždy svou podnikavostí dokázal brzy vymanit s finanční krize. Když panství začalo opět v následujících letech dobře hospodářsky prosperovat, mohl si někdy kolem roku 1540 dovolit koupit od benešovských měšťanů městský špitál a čtyři městské domy na náměstí. Tyto budovy dal zbořit a na jejich místě v letech 1540-1544 začal stavět nový zámecký palác, dnes tzv. Dolní zámek. Stavba tohoto paláce byla daleko rozsáhlejší než přestavba Horního zámku. V roce 1544 byla stavba paláce dokončena. Tohoto roku se také ženil Bedřichův syn Jan ze Salhausenu (*1516 - †1576) s Marií Brigitou ze Schönbergu (†1568). Je více než pravděpodobné, že nový palác ještě téhož roku daroval Bedřich svému synu Janovi.

I přes uplynulá staletí a menší stavební úpravy palácové interiéry podávají i dnes dobrou představu o uspořádání tehdejšího feudálního sídla.Souběžně se stavbou Dolního zámku byla v roce 1543 také prováděna stavba Hospodářské budovy, která navazovala na Horní zámek a stavba zámečku později tzv. Starschedelovského, později také Ballamského. Tím však Bedřichova stavební aktivita nebyla ukončena. Počátkem 50. let 16. století Bedřich ještě dostavuje farní kostel Narození Panny Marie a staví šlechtický zámeček, později tzv. Konojedský. Tento zámeček měl zůstat nezcizitelným rodovým majetkem a byl určen za obydlí nemajetným členům rodu a vdovám. Bedřichova stavební činnost pokračovala až do roku 1562, kdy zemřel. 

Jeho synové Jan, Bedřich mladší a Jáchym si po otcově smrti rozdělili dosud celistvé, poměrně dobře prosperující panství. Jan (*1526 - †1576) si podržel Dolní zámek s polovinou města Benešova a Bedřich mladší (*1518 - †1575) dostal Horní zámek s druhou polovinou města Benešova a pustým hradem Ostrým. Každý také ještě dostal i několik vesnic. Jaký díl obdržel při dělení majetku v roce 1562 Jáchym, není známo; možná také část panství, která se po jeho smrti v roce 1578 dostala jeho synovcům.