Severovýchodní Maďarsko: Chráněná území

Aggtelek NP

Národní park Aggtelek je od roku 1995 součástí Světového dědictví UNESCO. Nejznámější je největší jeskyně Baradla, přestože v parku jsou další tři významné krajinné prvky. Dva menší jsou kras v Szalonna a kopec Esztramos. Podzemní svět přesahuje státní hranice: jeskyně Baradla je propojena s jeskyní Domica na Slovensku. Nedaleké skály Medve byly vytvarovány větrem a vodou. V jeskynním systému žije 450 živočišných druhů, ale fauna na povrchu je také velmi bohatá. Hnízdí zde pravidelně přísně chráněný jeřábek lesní a čáp černý.

Bűkk NP Bukové hory jsou tvořeny vápenatými usazeninami, proto jsou kopce protkány jeskyněmi. Zatím bylo prozkoumáno 800 jeskyní o celkové délce více než 35 km. Jeskyně Szent István se pyšní stalaktity a stalagmity, zatímco ve 40 000 let staré jeskyni Anna (nazývané také Petőfiho jeskyně) se nalézají zkamenělé listy, větve a dokonce i celé stromy zachované v původním tvaru vysráženým vápencem. Další zajímavostí Bükku je sedmnáctimetrová kaskáda Fátyol na potoce Szalajka.
Karanc-Medves CHKO Karacs je vulkanického původu, nevznikl však běžným způsobem. Láva netekla po skalách tvořených usazeninami, ale zvedla je zespodu. Medves, náhorní plošina o rozloze 15 km2, byl však zcela pokryt čedičem. Naučná stezka Boszorkánykő ukazuje různé typy lávy, které je zde možno nalézt. 20 m vysoká a 40 m široká skála Nagy-Szilvás vypadá jako obrovské čedičové varhany s dokonale stejnými “píšťalami”.
Kelet-Cserhát CHKO Novohradské hory. Kopce Mátra a Cserhát jsou dvojčata: vznikly ve stejnou dobu působením stejných vulkanických sil a ze stejného materiálu, tj. andezitu. Andezit se rozpadl na obrovské balvany a jednotlivé balvany “rozhozené obry” je možno vidět v údolích Szuha, Cserkút a Zsunyi nedaleko od Mátraszőlős.
Mátra CHKO Mátra je nejvyšší pohoří Maďarska, ležící na severu země. Nachází se zde nejvýše položené maďarské horské vesnice (např. Mátraháza, Parád), a samozřejmě i nejvyšší hory Maďarska, jíž je Kékes (1014 m). Pohoří je chráněnou krajinou oblastí prorostlou hustými dubovými a ve výše položených místech i bukovými lesy. Krásou této lokace jsou i různé skalní útvary, jejichž dominantou je tzv. „Řada skal“. Při severozápadním okraji pohoří se také v obci Mátraverebély nachází nejnavštěvovanější poutní místo v Maďarsku, které nese název „Svatá studánka“ (Szentkút).  
Zempelén CHKO Zemplínské vrchy. Vulkanické kopce ve tvaru cukrových homolí s příkrými svahy jsou hustě zalesněny, místy však byla půda erodována a je vidět rhyolitové skály v barvách od růžové po tmavě fialovou. Hrozivá balvanová pole v březo-topolových lesích byla vytvořena v době ledové.V 70. letech se v rezervaci znovu objevily velké šelmy, především rys a vlk. Nad lesy majestátně krouží orli královští a orli skalní. V lesním podloží je možno nalézt další chráněný druh - 15-20 cm dlouhé karpatské modré plže.