První pol. 17. je zase ve znamení mocenských a vojenských sporů mezi Habsburky, kteří tehdy prakticky nepřetržitě vládli Německu již od r. 1438, a Francie. Spory vyústily vypuknutím 30-ti leté války (1618 - 1648), která oficiálně skončila až podepsáním „Vestfálským mírem“. V té době bylo Německo již jen jakousi konfederací cca 300 samostatných států, které měly samostatnou politiku a ekonomiku. Mezi těmito státy počal v druhé pol. 17. st. vzrůstat vliv braniborského kurfiřtství, jehož panovník se roku 1701 prohlásil pruským králem. Poslední kapitola „starého Německa“ byla otevřena vypuknutím napoleonských válek a územním obsazením části Německa Francouzi, přičemž došlo k postupnému zrušení asi 200 tehdejších státečků. Samotná Svatá říše římská národa německého byla oficiálně zrušena r. 1806. Po pádu napoleonské vlády došlo sice k částečné revizi původního území, ale hlavně k posílení politického a vojenského vlivu „přeživších“ států, zvláště pak Pruska. R. 1815 byl vytvořen tvz. Německý spolek mezi nejsilnějšími státy, a to Pruskem a Rakouskem. Avšak neustálé politické tahanice o moc uvnitř spolku vedly opět k vypuknutí rakousko-pruské válce a porážkou Rakouska v r. 1866.

Další válkou o 4 roky později (1870), tentokrát opět mezi Francií a Pruskem, došlo ke konečnému sjednocení Německa pod Pruskou taktovkou. Došlo k sjednocení ekonomiky, politiky, posílení průmyslu a vyhlášení Německého císařství. Ve světové politice se projevovalo vytvářením vlastních kolonií zvláště v Africe, kde se dostávalo opět do konfliktů nejen s tradiční Francií, ale i s Anglií a Itálií.

Tato politika vojenských tažení a tvrdé pěsti byla však pro mocenské ambice Německa osudnou. Po skončení I. sv. války bylo silně územně okleštěno a hospodářsky zabržděno. Proto byly, částečně i nuceně, přijaty některé politické změny a r. 1918 byla vyhlášena republika, nazývaná podle ústavy, přijaté o rok později, Výmarská.

Německo, sužované válečnými reparacemi, hospodářskými a sociálními problémy a také za přispění netaktní politiky vítězných států, dalo vzniknout myšlence národního socialismu a r. 1933 k nástupu nacismu k moci. Tím byla zahájena další expanzní politika do okolních států (Rakousko, Belgie, Norsko, Holandsko, Čechy) a v r. 1939 II. sv. válka, v průběhu které Německo obsadilo rozsáhlá území i mimo kontinentální Evropu a Asii.