Polsko - Pomořansko

Pomořansko/Pomořany (něm. Pommern, pol. Pomorze, lat. Pomerania) je historické území při pobřeží Baltského moře, rozdělené od roku 1945 mezi Polsko a Německo. Historickou metropolí je Štětín:
- německá část je od roku 1990 rozdělena mezi spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko (většina území) a Braniborsko (malá část území)
- polská část je od roku 1999 rozdělena mezi vojvodství Západopomořské a Pomořské.

Název Pomořany se odvozuje ze staré slovanštiny, neboť území bylo v 7. století osídleno západoslovanskými kmeny Pomořanů, kteří se zabývali obchodem a také pirátstvím. 

Západní Pomořany zaujímají oblast zejména kolem ústí řeky Odry. Na rozdíl od Východních Pomořan si západní zachovaly určitý stupeň samostatnosti a několikrát se dokonce zcela osamostatnily. Ve 13. století následkem slabosti Polska a rostoucího saského tlaku se území stalo součástí Německé říše římské. Za Bohuslava X. Velikého (pomořanského vévody) došlo r. 1478 ke sjednocení Pomořan. Germanizace území byla dovršena v 16. století, kdy bylo zcela pohlceno místní slovanské obyvatelstvo. Po vymření vévodského rodu roku 1637 a dále v důsledku vestfálského míru byly Pomořany rozděleny mezi Švédsko (Přední Pomořany) a Braniborsko (Zadní Pomořany). V roce 1815 se stalo území na západ od Odry součástí Pruska. Po II. světové válce připadly Zadní Pomořany Polsku.

Východní Pomořany se rozprostíraly na území západně od ústí řeky Visly. Od 10. století byly součástí Polska. Za nadvlády řádu německých rytířů (1308 až 1466) byly nazývány Královské Prusy. Po 1. dělení Polska, kdy je získalo Prusko, se území nazývalo Západní Prusy. Po I. světové válce připadly s výjimkou Gdaňska Polsku. Za nacistické okupace náležely pod přímou německou správou. Od roku 1945 jsou součástí Polska.